Panovníci státních celků

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔08.01.2004 📕6.201

Seriál

  1. Panovníci státních celků
  2. Panovníci státních celků
  3. Panovníci státních celků
  4. Panovníci státních celků
  5. Panovníci státních celků
  6. Panovníci státních celků
  7. Panovníci státních celků
  8. Panovníci státních celků
  9. Panovníci státních celků
  10. Panovníci státních celků
  11. Panovníci státních celků
  12. Panovníci státních celků
  13. Panovníci státních celků
  14. Panovníci státních celků
  15. Panovníci státních celků

Podobné články

Další články autora

Knížata a králové vládnoucí v zemích Koruny české

Habsburská dynastie - díl 2.

Ferdinand II. (1620 - 1637) * 9.7. 1578 - + 15.2. 1637
Marie Anna Bavorská Christina (1601), Karel (1603), Jan Karel (1605), Ferdinand (1608), Marie Anna (1610), Cecilie Renata (1611), Leopold Vilém (1614)
Eleonora Gonzanga  
Byl synem Karla Štýrského. Po porážce stavovského povstání tvrdě zakročil proti domácí opozici a nechal 27 jejích představitelů 21.6. 1621 popravit na Staroměstském náměstí. Prosadil katolictví jako jediné náboženství a definitivně zlikvidoval stavovská uspořádání vlády v Českém království. Vzápětí po Bílé hoře začala násilná rekatolizace, která donutila lid buď přestoupit na katolickou víru, nebo ze země emigrovat. V roce 1627 (na Moravě 1628) vydává novou ústavu, tzv. Obnovené zřízení zemské. Jeho text prohlašoval český trůn za dědičný v habsburském rodě, němčinu zrovnoprávňoval s češtinou, omezoval postavení měst na zemském sněmu a vracel katolickému duchovenstvu podíl na vládě.
Ferdinand III. (1637 - 1646) * 13.7. 1608 - + 2.4. 1657
Marie Anna Španělská Ferdinand (1633), Marie Anna (1634), Filip August (1637), Maxmilián Thomas (1638), Leopold (1640), Marie (1646)
Marie Leopoldona Tyrolská Karel Josef (1649)
Eleonara Gonzaga Terezie (1652), Eleonora Marie Josefa (1653), Marie Anna (1654), Ferdinand (1657)
Zmírnil realizaci rekatolizace, ale i tak na sklonku jeho vlády byli již české země téměř plně katolické. Přispěl k tomu i Vestfálský mír vydaný r.1648, který ukončil třicetiletou válku. Český stát setrval v Habsburském područí a naděje emigrace na návrat do vlasti zůstala nesplněná.
Ferdinand IV. (1646 - 1654) * 13.7. 1608 - + 2.4. 1657
Na trůn nastoupil ještě za otcova života, ale záhy umírá.
Leopold I. (1657 - 1705) * 9.6. 1640 - + 5.5. 1705
Markéta Tereza Španělská Ferdinand Václav (1667), Marie Antonie (1669), Jan Leopold (1670), Marie Anna (1672)
Klaudie Felicitas Tyrolská Marie Anna (1674), Marie Josefa (1675)
Eleonora Falcko-Neuburská Josef (1678), Kristina (1679), Marie Alžběta (1680), Leopold Josef (1682), Marie Anna (1654), Marie Tereza (1684), Karel (1685), Marie Josefa (1687), Marie Magdalena (1689), Marie Markéta (1690)
Představitel panovnického absolutismu. Prosazováním centralizace dosahuje vytvoření podunajského soustátí, které se stává jedním z předních mezi evropskými státními celky. Roku 1683 čelí obléhání Vídně tureckými sbory, na obraně se podílel český šlechtic Kašpar Zdeněk Kaplíř ze Sulevic. Turci byli poraženi a dochází k jejich ústupu na Balkán. Vydržování silné armády a honosného císařského dvora bylo finančně náročnou záležitostí, která vede k nespokojenosti v Čechách, které jsou hlavním zdrojem příjmů z daní.
Josef I. (1705 - 1711) * 26.7. 1678 - + 17.4. 1711
Amalie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská Marie Josefa (1699), Leopold Josef (1700), Marie Amálie (1701)
Pokračoval ve válce o španělské dědictví, do níž vstoupil již jeho otec a ve které podunajskou monarchii podporovala též Anglie. O zlepšení situace v Čechách za jeho vlády se zvláště zasazovali kancléři Jan Václav Vratislav z Mitrovic a Václav Norbert Kinský, příslušníci předbělohorské šlechty. V českém království byla ustanovena komise pro revizi Obnoveného zřízení zemského. Císařova smrt tyto snahy zmařila.
Karel VI. (1711 - 1740) * 1.10. 1685 - +20. 10. 1740
Alžběta Kristína Brunšvicko-Wolfenbüttelská Leopold (1716), Marie Terezie (1717), Marie Anna (1718), Marie Amalie (1724)
Uzavřel mír s Francií ve válce o španělské dědictví a vzdal se definitivně nároku na španělský trůn. Jako odstupné získal území Neapolska, Sardinie a španělského Nizozemí (Belgie). Karel VI. byl posledním žijícím Habsburkem v mužské linii, což ho přimělo k tomu, aby r. 1713 vyhlásil tzv. pragmatickou sankci (r. 1720 schválena stavy). Ta stanovila nedílnost habsburských zemí a upravovala nástupnictví habsburských dcer v případě vymření mužské rodové linie. Ačkoli pragmatická sankce byla přijata většinou evropských zemí, nezabránila válce o rakouské dědictví, která se rozpoutala po Karlově smrti. Karlem VI. vymřel rod habsburský po meči.

Seriál

  1. Panovníci státních celků
  2. Panovníci státních celků
  3. Panovníci státních celků
  4. Panovníci státních celků
  5. Panovníci státních celků
  6. Panovníci státních celků
  7. Panovníci státních celků
  8. Panovníci státních celků
  9. Panovníci státních celků
  10. Panovníci státních celků
  11. Panovníci státních celků
  12. Panovníci státních celků
  13. Panovníci státních celků
  14. Panovníci státních celků
  15. Panovníci státních celků

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔08.01.2004 📕6.201

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře