Hermann-Friedrich Joppien

Autor : Michal Rak 🕔02.01.2004 📕8.152

Narodil se 19. července 1912 v Bad Hersfeldu. Vojenskou kariéru zahájil v říjnu 1931 jako pěšák u tehdejšího Reichswehru. V roce 1935 nastoupil službu u Luftwaffe. Začínal jako technický důstojník u jedné z letek těžkých stíhaček, ale v létě 1939 je přeložen k 1./JG 51, která létala s výkonnými Messerschmitty Bf 109. S letkou se pak účastnil podivné války a již 22. 11. 1939 získal první vítězství. Podařilo se mu sestřelit jeden MS.406 od jednotky GC III/7, ale sám byl zasažen jiným francouzským stíhačem a musel nouzově přistát. Do pádu Francie získal ještě tři další vítězství. Nejprve 23. 5. odpoledne sestřelil jednu stíhačku Dewoitine, 5.6. jeden Curtiss a konečně další den jeden bombardér LeO-451.

Dne 6. 8. 1940, na začátku bitvy o Británii, byl jmenován velitelem 1./JG 51   a začal rozmnožovat počet svých vítězství. Již 15. 9. 1940 sestřelil svého 20. a 21. protivníka a příští den byl vyznamenán Rytířským křížem. Dne 18. 10. 1940 se ujal velení nad I./JG 51. Během bitvy o Británii sestřelil 26 britských letadel a stal se pátým nejúspěšnějším stíhačem Luftwaffe v této bitvě.

Joppien byl však úspěšný i na jaře roku 1941 a jeho konto narůstalo. Dne 21. 4. 1941 se jím vedená skupina Messerschmittů Bf 109 od I./JG 51 nad Kanálem utkala se Spitfiry Mk.IIA od polské 303. perutě a Joppienovi se podařilo sestřelit českého pilota Matěje Pavloviče, veterána polské kampaně, který zahynul. Bylo to jeho již devětatřicáté vítězství. Následujícího dne se Joppien s českými stíhači utkal znovu. Tentokrát jich bylo pět, pocházeli ze sestavy 1. perutě a pilotovali Hurricany Mk.IIA. Nad Kanálem došlo k souboji, který skončil nerozhodně, neboť obě strany měly po jedné poškozené stíhačce. Němci však nárokovali sestřelení dvou anglických letedel a Joppien si tak připsal 40. vítězství, za což byl 23.4.1941 vyznamenán Dubovými ratolestmi. Poslední dvě vítězství na frontě u Kanálu pak získal 8. 5. 1941, protože pak se Stíhací eskadra 51 připravovala k tažení proti SSSR.

Na východní frontě začalo Joppienovo konto narůstat ještě rychleji, např. dne 30. 6. 1941 sestřelil pět bombardéru Tupolev SB-2. Dne 5. 7. 1941, po dosažení 58. sestřelu, byl však zraněn a měsíc nelétal. Osudným se mu pak stal souboj 25. 8. 1941. Toho dne I./JG 51 zaútočila na formaci sovětských bombardérů krytých stíhači, ale velitel se již domů nevrátil. Sestřelil sice jeden MiG-3, ale vzápětí byl sám zasažen a zřítil se svým Bf 109F-2 (W.Nr.9670) asi dvacet kilometrů jihozápadně od Brjanska. V té době měl Hermann-Friedrich Joppien na kontě sedmdesát vítězství. Z toho čtyřiceti dvou dosáhl na Západě.

Autor : Michal Rak 🕔02.01.2004 📕8.152

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře