Panovníci státních celků

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔24.11.2003 📕6.653

Knížata a králové vládnoucí v zemích Koruny české

České stavovské království

Albrecht Habsburský (1438 - 1439) * 16.8. 1397 - + 27.10. 1439
Alžběta Anna (1432), Jiří (1436), Alžběta (1437), Ladislav (1440)
Po zlomení odporu radikálních husitů, favorizujících polského prince Kazimíra nastupuje na trůn. Po celou dobu vlády dodržoval kompaktáta. Při návratu z vojenského tažení proti osmanským Turkům onemocněl úplavicí, jíž podlehl.
Ladislav zvaný Pohrobek (1453 - 1457) * 22.2. 1440 - + 23.2. 1457
Ve svých 14 letech se ujal vlády v zemi, kde docházelo ke sporům a bojům mezi katolickými a kališnickými pány. Za pomoci svého zemského správce Jiřího z Poděbrad vyvádí zemi z krize. Umírá nečekaně na zhoubnou formu leukémie ve svých sedmnácti letech.
Jiří z Poděbrad (1458 - 1471) * duben 1420 - + 23.3. 1471
Kunhuta ze Šternberka Boček (1442), Viktorin (1443), Barbora, Jindřich (1448), Kateřina a Zdeňka (1449)
Johana z Rožmitálu Hynek (1452), Anežka (1453), Ludmila (1456)
Dne 2.3. 1458 byl na Staroměstské radnici zvolen českým králem. Celou dobu vlády tvrdě hájil kompaktáta a snažil se být vladařem "obojího lidu". Jeho zvolení českým králem nebylo všeobecně přijato ani u nás, některá moravská města, Slezsko a Lužice nechtěly tuto volbu uznat. Jiří vynaložil značné diplomatické úsilí, aby byl uznán českým panovníkem jak v zahraničí, tak doma. Úplně se mu to však nikdy nepodařilo. Papež Pius II. prohlásil kompaktáta za neplatná a Jiřího z Poděbrad za sesazeného z trůnu, zároveň vyhlásil novou křižáckou výpravu do Čech. Tuto výpravu vedl Matyáš Korvín, někdejší zeť krále Jiřího, byla poražena u Vilémova v Železných horách v únoru 1469. I přesto katolická šlechta zvolila v Olomouci Matyáše protikrálem. Další boje probíhaly většinou na Moravě. Umírá roku 1471 a jeho ostatky byly uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Mezi jeho největší zásluhy patří pokus o vybudování prvního obraného svazku v Evropě, tento měl sloužit jako obrana proti Turkům. Jeho poselstvo však bylo na všech dvorech odmítnuto.
Vladislav Jagellonský (1471 - 1516) * 1.3. 1456 - + 13.2. 1516
Barbora Braniborská  
Beatrix Aragonská  
Anna z Foix Anna (1503), Ludvík (1506)
Nejstarší syn polského krále Kazimíra IV. byl na český trůn zvolen českými stavy na sněmu v Kutné Hoře (27.5. 1471) na základě dřívějších smluv. Po převzetí vlády musel bojovat ze vzdorokrálem Matyášem Korvínem (v jehož rukou se nalézaly Morava, Slezsko). Soupeření s Matyášem skončilo sérií dohod z let 1478 - 1479. Roku 1487 byl Vladislavův český královský titul uznán papežskou kurií. Po svém zvolení uherským králem přesídlil do Budína a české země navštěvoval velice málo. Mezi nejznámější památky na jeho vládu patří Vladislavský sál na Pražském hradě a Prašná brána.
Ludvík Jagellonský (1516 - 1526) * 1.7. 1506 - + 29.8. 1526
Marie Habsburská  
Již jeho narození provázela tragédie, matka brzy po porodu umřela. V létě 1526 opět hrozil Uhrám turecký vpád. Ludvík Jagellonský se v čele ne příliš početného vojska (asi 7 000 bojovníků) vydal této hrozbě čelit. Neuposlechl rady, aby počkal na posily, a v blízkosti Moháče, na nynější chorvatsko-maďarské hranici, zaútočil na 20 000 mužů tureckého sultána Solimana II. Ludvíkovy oddíly utrpěly těžkou porážku a král sám zahynul, když na útěku zapadl i s koněm do dunajského bahna. Vláda v Českém království se dostala na 392 let do rukou Habsburské monarchie.
Autor : Jan Flieger / Dav 🕔24.11.2003 📕6.653

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře