Panovníci státních celků

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔24.11.2003 📕6.588

Seriál

  1. Panovníci státních celků
  2. Panovníci státních celků
  3. Panovníci státních celků
  4. Panovníci státních celků
  5. Panovníci státních celků
  6. Panovníci státních celků
  7. Panovníci státních celků
  8. Panovníci státních celků
  9. Panovníci státních celků
  10. Panovníci státních celků
  11. Panovníci státních celků
  12. Panovníci státních celků
  13. Panovníci státních celků
  14. Panovníci státních celků
  15. Panovníci státních celků

Podobné články

Další články autora

Knížata a králové vládnoucí v zemích Koruny české

Přemyslovci - díl 4.

Přemysl Otakar I. (1192) * ? - + 15.12. 1230
Adléta Míšeňská Vratislav, Markéta (Dagmar) (?1186), Božislava, Hedvika
Konstancie Uherská Vratislav (1200), Anna(1204), Anežka, Václav (1205), Vladislav (1207), Přemysl (1209), Blažena (1210), Anežka (1211).
Jeho první pokus o převzetí vlády, z důvodu účasti na přípravách spiknutí proti císaři Jindřichovi VI. byl zbaven vlády.
Jindřich Břetislav (1193 - 1197) * ? - + 15.6. 1197
Pražský biskup, vzdálený příbuzný Přemyslovců, který se k světské moci dostal zradou Přemysla Otakara na císaři Jindřichovi VI., tím stejným císařem byl však sám v roce 1197 zbaven vlády. Umírá v Chebu.
Vladislav Jindřich (1197) * ? - + 12.8. 1222
Za své šestiměsíční vlády dokázal přimět pražského biskupa k přísaze věrnosti, čímž ho vymanil z podřízenosti říši. Koncem roku vládu dobrovolně podstoupil svému bratru Přemyslu Otakarovi.
Přemysl Otakar I. (1197 - 1230) * ? - + 15.12. 1230
Adléta Míšeňská Vratislav, Markéta (Dagmar) (?1186), Božislava, Hedvika
Konstancie Uherská Vratislav (1200), Anna (1204), Anežka, Václav (1205), Vladislav (1207), Přemysl (1209), Blažena (1210), Anežka (1211).
Roku 1212 dosáhl vydání Zlaté buly sicilské římským králem Friedrichem II., která vymezovala vztahy mezi českým vládcem a panovníkem Svaté říše římské. Zrušil přežitý seniorátní řád Břetislava I. a zavedl princip tzv. primogenitury (nástupnictví prvorozeného syna). Za jeho vlády došlo k upevnění postavení Českého království v říši. Neúspěšně bojuje s církví o oslabení církevní moci v království.
Václav I. (1230 - 1253) * 1205 - + 23.9. 1253
Kunhuta Vladislav, Přemysl Otakar (1233), Božena, Anežka
Dle některých pramenů nejspíše v bitvě u Olomouce (1241) zastavuje pronikání Mongolů do Evropy. Za jeho vlády probíhala středověká kolonizace českých zemí. Neúspěšně bojuje o zajištění nástupnictví svého rodu po rakouských Babenbercích. Ke konci života vede boje o moc se svým synem Přemyslem Otakarem.
Přemysl Otakar II. (1253 - 1278) * 1233 - + 26.8. 1278
Markéta Babenberská  
Kunhuta Uherská Kunhuta (1265), Anežka (1269), Václav (1271)
Roku 1251 byl po sňatku s Markétou zvolen vévodou rakouským. O babenberské dědictví bojuje s uherským králem Bélou IV. a jeho synem Štěpánem, tento boj končí vítězstvím v bitvě u Kressenbrunnu roku 1260. Poté připojuje další alpské země: Štýrsko, Korutany, Kraňsko a Vindickou marku (dědictví po rodu Sponheimů) a Pordenone. V roce 1266 připojil k Čechám Chebsko. V létech 1254 - 55 a 1267 - 68 se účastnil křížových výprav do Pruska a Litvy. Na březích Baltu založil město Königsberg (Královec). V roce 1273 neuznal volbu Rudolfa Habsburského německým králem a postupně se dostával do politické izolace. V roce 1275 byla nad ním vyhlášena říšská klatba císařem Rudolfem Habsburským a následně byl zbaven vlády. Aby potlačil vzpouru domácí šlechty v čele s Vítkovci, přijímá bez boje podmínky vídeňského míru (26.11. 1276). Přišel o vládu v alpských zemích a Chebsku, zároveň přijal Čechy a Moravu od Rudolfa Habsburského v léno. Přemysl II. Otakar zahynul v bitvě na Moravském poli u Dürnkrutu v den svatého Rufa (26.8. 1278). Za své vlády pozvedl hospodářský rozvoj českého státu, zakládal města a kláštery. Založil zemský soud, kde byly vedeny zemské desky. Po jeho smrti nastala "doba Braniborů v Čechách", kdy vládu vykonával Ota Braniborský jako poručník nezletilého Václava.
Václav II. (1283 - 1305) *27.9. 1271 - + 21.6. 1305
Guta Habsburská Přemysl Otakar (1288), Václav a Anežka (1289), Anna (1290), Eliška (1292), Guta (1293), Jan (1294), Jan (1295), Markéta (1296), Jitka (1297).
Eliška Rejčka Anežka (1305)
Roku 1289 nechává zatknout mocného Záviše z Falkštejna, druhého manžela své matky, a za půldruhého roku poté ho nechá popravit pod hradem Hluboká. Své výboje opřené o bohatství plynoucí ze stříbrných dolů v Kutné Hoře obrací směrem do Polska, kde se stává roku 1300 králem. Po vymření dynastie Arpádovců získává pro svého syna Václava uherskou korunu. Roku 1300 provedl mincovní reformu a nechal razit první stříbrnou minci - Pražský groš. Ke konci vlády čelí úspěšně vpádu rakouského vojska, které zastavuje u bran Kutné Hory. Jeho vyčkávací taktika vedla k postupnému rozpadu vojska Rudolfa Habsburského. Dle pramenů byla jejich žízeň po stříbře ukojena naházením stříbrné strusky do potoka, ze kterého brali vodu. Umřel na tuberkulózu, dědičnou nemoc posledních Přemyslovců.
Václav III. (1305 - 1306) *6.10. 1289 - + 4.8. 1306
Viola Těšínská  
Poslední český král z rodu Přemyslovců. Zabit neznámým vrahem na Olomouckém hradě.

Seriál

  1. Panovníci státních celků
  2. Panovníci státních celků
  3. Panovníci státních celků
  4. Panovníci státních celků
  5. Panovníci státních celků
  6. Panovníci státních celků
  7. Panovníci státních celků
  8. Panovníci státních celků
  9. Panovníci státních celků
  10. Panovníci státních celků
  11. Panovníci státních celků
  12. Panovníci státních celků
  13. Panovníci státních celků
  14. Panovníci státních celků
  15. Panovníci státních celků

Podobné články

Další články autora

Autor : Jan Flieger / Dav 🕔24.11.2003 📕6.588

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře