Bitva u El Alameinu

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔23.10.2003 📕36.929

V těchto dnech si připomínáme 61. výročí bitvy u El Alameinu. Tato bitva se právem řadí mezi nejvýznamnější bitvy Druhé světové války, spolu s bitvou u Midway, na východní frontě bitvou o Stalingrad a dalšími. Jak tato bitva probíhala popisuje následující článek.

Všeobecná situace v létě a na podzim 1942

Německo bylo v polovině roku 1942 na vrcholu své moci. Třetí říše se rozpínala od Pyrenejí na západě po nekonečné stepi Sovětského svazu na východě, od polárního kruhu na severu po rozžhavené písky africké pouště na jihu. Přesto se soukolí německé mašinerie začalo pomalu zadrhávat, jak silné vojenské svazy pohlcovala náročná válka na území Sovětského svazu. Tento stroj se měl definitivně zastavit v zimě 1942, kdy byla zničena německá 6. armáda u Stalingradu. V srpnu byl proveden první americký nálet na francouzské město Rouen, předzvěst těžkého strategického bombardování, kterému bylo Německo v dalších měsících a letech vystaveno.

Na opačné straně, daleko od ruské zimy na ostrovech porostlých hustou vegetací sváděli boj jednotky japonské a americké armády. Po bitvě v Korálovém moři a u Midway se americké jednotky vylodili na ostrově Guadalcanal, aby zahájili svůj postup metodou „žabích skoků“ z jednoho pacifického ostrova na druhý, směrem k Japonsku.

Afrika

Na africkém bojišti musely německé jednotky podpořit prohrávající Italy a do bojů se tak zapojil známý Deutsche Afrikakorps pod velením generálporučíka Rommela. Jeho příchod na bojiště znamenal obrácení směru pohybu fronty, která se doposud pohybovala od Egypta směrem do Lybie, nyní se vracela zpět k Egyptu. Přenesme se tedy do Egypta onoho léta roku 1942.

El-Alamein

Jak se válka přelévala po africkém kontinentu ze západu na východ a zpět sem a tam, Rommel, pronásledující britské jednotky až na území Egypta, se dostal do nevýhodné situace. Byl zastaven britským odporem a jeho zásobovací linie se prodloužily do neúnosnosti. Zárověň se mu nedostávalo posil, které vstřebávalo rozlehlé bojiště v Sovětském svazu, a tak byl donucen čelit narůstajícím silám britské 8. armády zcela osamocen. V čele 8. armády po neúspěšném pokusu o zničení oslabené Rommelovy armády stanul generál Montgomery. Když byla Rommelova vojska zastavena u El Alameinu, nepodnikl Montgomery žádný protiútok, avšak pomalu ale jistě shromažďoval své jednotky k velké ofenzívě.

Rommel se nechal vlákat do pasti a usadil se se svými jednotkami u El Alameinu. Jednotky se opevnily, položily minová pole a připravily se na bitvu, spolu s nově příchozí německou 164. pěší divizí. Rommel se odebral na Hitlerův rozkaz na léčení na jih Německa, a ponechal velení generálovi von Stumme. Do poloviny října jednotky vybudovaly 70 km dlouhou obranou linii s dvojtou řadou minových polí s hloubkou kolem 7 kilometrů. Na pobřeží ji hájila německá 90. lehká divize a 164. pěší divize, dále na jih se napojovaly divize italského XXI. sboru (102. pěší divize Trenta , 25. pěší divize Bologna), posílené o německé výsadkářské jednotky brigády Ramcke, vedle nich potom italský X. sbor (27. pěší divize Brescia, 17. pěší divize Pavia  a 185. výsadková divize Folgore). Za nimi stály tankové zálohy, německá 15. a 21. tanková divize a dvě italské obrněné divize a jedna motorizovaná (101. motorizovaná pěsí divize Trieste, 133. obrněná divize Littorio, 132. obrněná divize Ariete), začleněné do XX. Sboru. Celkem tyto jednotky čítaly kolem 200 německých a 300 italských tanků, 53.000 německých a 55.000 italských vojáků.

Britská 10. obrněná divizeBritská 1. obrněná divize1. brigáda Svobodných FrancouzůBritská 7. obrněná divizeBritská 44. pěší divize Home CountiesBritská 50. pěší divize NorthumbrianIndická 4. pěší divizeJihoafrická 1. pěší divizeNovozélandská 2. pěší divizeBritská 51. pěší divize HighlandAustralská 9. pěší divizeItalská obrněná divize ArieteNěmecká 21. pancéřová divizeItalská pěší divize FolgoreItalská pěší divize PaviaItalská pěší divize BresciaItalská pěší divize BolognaItalská pěší divize TrentaItalská obrněná divize LitorioNěmecká 15. pancéřová divizeNěmecká 164. pěší divizeNěmecká 90. lehká pěší divizeItalská obrněná divize Trieste
Rozložení sil v předvečer bitvy u El Alameinu

Na druhé straně fronty se připravoval se svými jednotkami Montgomery. U moře se chystal XXX. sbor, složený z 5 pěších divizí (Australská 9. pěší divize, britská 51. pěší divize Highland, novozélandská 2. pěší divize, jihoafrická 1. pěší divize a indická 4. pěší divize.), směrem na jih následoval XIII. sbor s dvěmi pěšími divizemi (britská 50. pěší divize Northumbrian a 44. pěší divize Home Counties), známými „Pouštními krysami“, tedy britskou 7. obrněnou divizí a 1. brigádou Svobodných francouzů. V záloze čekal X. sbor s dvěmi britskými obrněnými divizemi (1.10.) a částí 8. obrněné divize, jejíž druhá část byla přidělena Novozélanďanům. Celkem bylo na operaci "Lightfoot", jak byla označena, připraveno na 220.000 spojeneckých vojáků vybavených 1351 tanky, včetne nových Shermanů a starých známých Grantů, spolu s letectvem Desert Air Force čítajícím na 500 letadel.

(OOB  jednotlivých divizí a seznam velitelů je uveden na konci článku v příloze)

Co se týče jednotlivých zbraní, zde je výčet obrněnců a jejich typů u některých spojeneckých jednotek :

Celkem proti sobě stálo na straně spojenců 9 pěších divizí a 3 obrněné, vybavené celkem 285 tanky Sherman s 75mm děly, 246 tanky Grant, 421 Crusadery, 850 ks 6liberními (57mm) a 550 ks 2liberními (37mm) protitankovými děly, tedy 8. armáda sestavená z jednotek britských, australských, novozélandských, indických, jihoafrických, řeckých a jednotek Svobodných Francouzů, čelila na straně Osy  4 posíleným obrněným divizím (2 německým a 2 italským), páru motorizovaných divizí (po jedné z každého státu) a 8 pěším divizím (7 italských, 1 německá). Montgomeryho 8. armáda měla tedy převahu 2:1 v lidské síle a 3:1 v počtu tanků. Nad jejich hlavami měl Tedder, velitel Deset Air Force, taktéž výraznou převahu na německou Luftwaffe a italskou Regia Aeronauticou. Početní převaha, kterou Montgomery požadoval, byla dosažena. Optimální podmínky byly na straně spojenců, početní převaha, Rommel mimo bojiště, a blížící se operace Torch, tedy vylodění spojenců v Tunisu a Alžíru 8. listopadu, to vše dávalo velkou naději na úspěch. Přesto existovaly obavy spojenců, zejména ohledně německých minových polí.

Nejprve měl být proveden souběžný útok obou sborů v čele fronty, tedy XXX. na severu a XIII. na jihu, které měly prolomit pozice Osy a vytvořit koridory v minových polích pro průjezd obrněných jednotek záložního X. sboru, který měl dokončit průlom a narušit komunikační a zásobovací linie něpřítele. Po analýze zpráv zpravodajské služby se Montgomery rozhodl 5.10. změnit plán a na severu zaútočit zároveň pomocí XXX. sboru i X. sboru. Do útoku zbývalo pár dní.

V noci z 23. na 24. října 1942 zhruba 900 děl začalo naráz pálit na německo-italské pozice v poušti. První ženijní jednotky vyrazili čistit minová pole. Spojenecká ofenzíva u El Alameinu začala. Jednotky Osy byly překvapeny náhlostí a silou útoku, ale brzy se vzpamatovaly a začaly plnit připravené obranné úkoly. Na jihu fronty dosáhly novozélandské jednotky pokroku a dobyly Miteirya Ridge. Za nimi ale nepostoupila 10. obrněná divize, která se dostala do několika minových polí a odmítla postoupit dále. Na severu měly australské jednotky težší situaci, čelíc silnému odporu, spolu s 1. obrněnou divizí, zablokovanou mezi dvěmi minovými poli. Stojící tanky byly snadným terčem pro připravené a zkušené německé dělostřelce. Jednotky Osy se ale ocitly v nevýhodné situaci, protože jejich dočasný velitel generál Georg Stumme zemřel na srdeční infarkt.

25. října se na bojiště vrátil Rommel. Našel spojenecké jednotky zablokované v dalším postupu na severu i na jihu fronty.

26. října Montgomery nařídil pozastavit operaci a modifikovat plán. XIII. sbor měl zaútočit severozápadně směrem k pobřeží, veden 9. australskou divizí. 27. října bylo dosaženo postupu, ale Rommelův protiútok obrněnými jednotkami v oblasti Miteirya a Kidney Ridge tento postup opět zablokoval. Situace se stávala nebezpečnou, jak se blížila operace Torch a tak Montgomery podruhé přistoupil k úpravě plánu.

Operací „Supercharge“ měl pokračovat australský útok při pobřeží, ale hlavní důraz měl být kladen dále na jihu. Zatímco XIII. sbor tlačil vpřed, X. sbor měl zaútočit severozápadně s cílem zničit Rommelovy obrněnce.  Nový útok byl zahájen brzy ráno 2. listopadu. Rommel, který se ocitl již téměř bez paliva pro své tanky, ač vybaven rozkazem od Hitlera „stát a zemřít“, se rozhodl odpoutat od nepřítele a své jednotky stáhnout. Německé jednotky zabavily Italům většinu vozidel a zahájily ústup při pobřeží na západ. Tím bitva u El Alameinu skončila.

Vítězná 8. armáda ztratila zhruba 13.500 vojáků, 500 tanků (z nichž bylo 150 zničeno neopravitelně), ale způsobila ztráty kolem 30.000 vojáků Osy, 454 tanků a 250 děl.

A co bylo dál ?

X. sbor pronásledoval ustupující jednotky, ale silný déšť zkomplikoval obrněncům cestu a Rommelově armádě se podařilo se stáhnout. Za bojů se zadními voji ustupující armády spojenci zatlačili Rommela 13. listopadu k Tobruku a 17. listopadu k Mususu, 20. listopadu pak znovu vstoupily do Benghází. U El Agheily se Montgomeryho jednotky zastavily, protože se Rommel obrátil k obraně, ale 13. prosince se jednotky Osy opět daly na ústup. Nakonec tedy spojenci 23. ledna 1943 vstoupili do Tripolisu, když se Rommel stáhl do Tunisu. Bitva o západní poušt skončila, válka v Africe nikoliv. Poslední trpké boje čekaly Rommelovy jednotky spolu s generálem von Arnimem v Tunisu, kde se střetly s postupující 8. armádou z jihu a s 1. armádou vzešlou z operace Torch ze západu. Ani částečné posily nedokázaly zabránit kolapsu jednotek Osy v Africe, kde byly definitivně poraženy v květnu 1943. Rommel byl ještě v průběhu bojů převelen do Německa.


Socha polního maršála Montgomeryho, vévody z Alameinu, na londýnské Whitehall.

Hodnocení

Vítězství u El Alameinu bylo prvním a nejdůležitějším krokem pro otevření druhé fronty v Evropě spojeneckou invazí na Sicílii a v Itálii později toho roku. Zároveň upevnilo otřesenou spojeneckou kontrolu ve Středozemním moři a vedlo k otřesení Itálie. Africké základny se staly důležitými místy koncentrace jednotek a zásob pro evropská bojiště, stejně jako základnami pro bombardovací a stíhací letectvo, které získalo nejen kontrolu nad Středozemním mořem, ale začalo podnikat útoky na jižní a jihovýchodní oblast Evropy. Byla to také jediná velká pozemní bitva, vybojovaná samotnými jednotkami Commonwealthu bez amerických sil. A jak pravil britský ministerský předseda W. Churchill : „nemusí to být nutně začátek konce, ale jistě je to konec začátku !“. Německá vojska už nebyla neporazitelná. Nepodařilo se jim realizovat obsazení Severní Afriky a postup na Blízký Východ, spolu se spojením s jednotkami bojujícími na jihu Sovětského svazu. Nedošlo k získání významných zdrojů surovin, hlavně ropy, a k ovládnutí Středozemního moře. To nakonec byl začátek konce Třetí říše, a bitva u El Alameinu se stala jednou z bitev, která zvrátila běh Druhé světové války.

Přílohy

Přehled spojeneckých jednotek

8th ARMY [Lt General B L Montgomery]
Kings Dragoon Guards
3 South African Armoured Car Regiment
4/8 South African Armoured Car Regiment
8 Army Troops RE
295 Field Company RE
566 Army Troops Company RE
568 Army Troops Company RE
25 Field Company South African Engineers
27 Field Company, South African Engineers
31 Field Company, South African Engineers
8 Army Signals

HQ 8TH ARMOURED DIVISION [Major General Gairdner]
146 Field Regiment RA
73 Anti-tank Regiment RA
56 LAA Regiment RA
6 Field Squadron RE
9 Field Squadron RE
145 Field Park Squadron RE
8 Armoured Division Signals
1st Army Tank Brigade
42 Royal Tank Regiment
44 Royal Tank Regiment

XXX CORPS [Lt General Leese]
7 Medium Regiment RA
64 Medium Regiment RA
69 Medium Regiments RA
66 Mortar Coy RE
11 Field Company, South African Engineers
13 Field Company, South African Engineers
22 Field Park Company, South African Engineers
30 Corps Signals

9TH AUSTRALIAN DIVISION [Major General Morshead]
9 Division Cavalry Regiment
2/2 Machine Gun Battalion
2/3 Pioneer Battalion
2/7 Field Regiment, Royal Australian Artillery
2/8 Field Regiment, RAA
2/12 Field Regiment RAA
3 Anti-tank Regiment, RAA
4 LAA Regiment, RAA
2/3 Field Company, Royal Australian Engineers
2/7 Field Company RAE
2/13 Field Company RAE
2/4 Field Park Company RAE
9 Australian Division Signals
24 Australian Brigade
2/28 Bn
2/32 Bn
2/43 Bn
26 Australian Brigade
2/23 Bn
2/24 Bn
2/48 Bn
20 Australian Brigade
2/13 Bn
2/15 Bn
2/17 Bn

51ST (Highland) INFANTRY DIVISION [Major General Wimberley]
51 Recce Battalion
1/7 Bn Middlesex Regiment (machine gun bn)
126 Field Regiment RA
127 Field Regiment RA
128 Field Regiment RA
61 Anti-tank Regiment RA
40 LAA Regiment RA
274 Field Company RE
275 Field Company RE
276 Field Company RE
239 Field Park Company RE
51 Highland Division Signals
152 Infantry Brigade
2 Bn Seaforth Highlanders
5 Bn Seaforth Highlanders
5 Bn Cameron Highlanders
153 Infantry Brigade
5 Bn Black Watch
1 Bn Gordon Highlanders
4/7 Bn Gordon Highlanders
154 Infantry Brigade
1 Bn Black Watch
7 Bn Black Watch
7 Bn Argyll & Sutherland Highlanders

2ND NEW ZEALAND DIVISION [Lt General Freyberg]
2 NZ Division Cavalry Regiment
27 Bn (machine gun bn)
4 Field Regiment Royal NZ Artillery
5 Field Regiment RNZA
6 Field Regiment RNZA
7 Anti-tank Regiment RNZA
14 LAA Regiment RNZA
6 Field Company Royal NZ Engineers
7 Field Company RNZE
8 Field Company RNZE
5 Field Park Company RNZE
2 NZ Division Signals
5 New Zealand Infantry Brigade 
21 Bn
22 Bn
23 Bn
28 (Maori) Bn
6 New Zealand Infantry Brigade
24 Bn
25 Bn
26 Bn
9 Armoured Brigade[Brigadier Currie]
3 Hussars
Wiltshire Yeomanry
Warwickshire Yeomanry
14 Bn Sherwood Foresters

1ST SOUTH AFRICAN DIVISION [Major General Pienaar]
3 South African Arm Car Regiment
Regiment President Steyn
2 Regiment Botha
1 Field Regiment, South African Artillery
4 Field Regiment SAA
7 Field Regiment, SAA
1 Anti-tank Regiment, SAA
1 LAA Regiment, SAA
1 Field Company, South African Engineers
2 Field Company, SAE
3 Field Company, SAE
5 Field Company, SAE
19 Field Park Company, SAE
1 SA Division Signals
2 South African Infantry Brigade
1 Cape Town Highlanders
1 Natal Mounted Rifles
1st/2nd Field Force Battalion
3 South African Infantry Brigade
1 Imperial Light Horse
1 Rand Light Infantry
1 Royal Durban Light Infantry
1 South African Infantry Brigade
1 Duke of Edinburgh’s Own Regiment
1 Royal Natal Carabiniers
1 Transvaal Scottish

4TH INDIAN DIVISION [Major General Tuker]
Central India Horse
5th Bn 6th Rajputana Regiment (machine gun)
1 Field Regiment RA
11 Field Regiment RA
32 Field Regiment RA
149 Anti-tank Regiment RA
57 LAA Regiment RA
4 Field Company, Bengal Sappers & Miners
12 Field Company, Madras Sapppers & Miners
21 Field Company, Bombay Sappers & Miners
11 Field Park Company, Madras Sappers & Miners
4 Indian Division Signals
5 Indian Infantry Brigade
1st/4th Bn Essex Regiment
3rd Bn 10th Baluch Regiment
4th Bn 6th Rajputana Regiment
7 Indian Infantry Brigade
1 Bn Royal Sussex Regiment
4th Bn 16th Punjab Regiment
1st Bn 2nd Gurkha Rifles
161 Indian Infantry Brigade
1 Bn Argyll & Sutherland Highlanders
1st Bn 1st Punjab Regiment
4th Bn 7th Rajput Rifles
23 Armoured Brigade
186 Valentine tanks
8 Royal Tank Regiment
40 Royal Tank Regiment
46 Royal Tank Regiment
50 Royal Tank Regiment

XIII CORPS [Lt General Horrocks]
577 Field Company RE
578 Field Company RE
576 Field Park Company RE
13 Corps Signals

50TH (Northumbrian) INFANTRY DIVISION [Major General Nichols]
2 Bn Cheshire Regiment (machine gun bn)
74 Field Regiment RA
111 Field Regiment RA
124 Field Regiment RA
154 Field Regiment RA
102 Anti-tank Regiment RA
34 LAA Regiment RA
233 Field Company RE
505 Field Company RE
235 Field Park Company RE
50 Northumbrian Division Signals
1 Greek Infantry Brigade
1 Infantry Battalion
2 Infantry Battalion
3 Infantry Battalion
1 Artillery Regiment
1 Machine Gun Company
1 Engineer Company
151 Infantry Brigade
6 Bn Durham Light Infantry
8 Bn Durham Light Infantry
9 Bn Durham Light Infantry
69 Infantry Brigade
5 Bn East Yorkshire Regiment
6 Bn Green Howards
7 Bn Green Howards

44TH (Home Counties) INFANTRY DIVISION [Major General Hughes]
44 Recce Battalion
6 Bn Cheshire Regiment (machine gun bn)
53 Field Regiment RA
57 Field Regiment RA
58 Field Regiment RA
65 Field Regiment RA
57 Anti-tank Regiment RA
30 LAA Regiment RA
11 Field Company RE
209 Field Company RE
210 Field Company RE
211 Field Park Company RE
44 Home Counties Division Signals
132 Infantry Brigade
2 Bn The Buffs
4 Bn Royal West Kent Regiment
5 Bn Royal West Kent Regiment

7TH ARMOURED DIVISION [Major General Harding]
1 Household Cavalry Regiment
11th Hussars
2nd Derbyshire Yeomanry
3 Field Regiment RHA
4 Field Regiment RA
97 Field Regiment RA
65 Anti-tank Regiment RA
15 LAA Regiment RA
4 Field Squadron RE
21 Field Squadron RE
143 Field Park Squadron RE
7 Armoured Division Signals
4 Light Armoured Brigade
Royal Scots Greys
4th/8th Hussars
1Bn Kings Royal Rifle Corps
22 Armoured Brigade
1 Royal Tank Regiment
5 Royal Tank Regiment
4 County of London Yeomanry
1 Bn Rifle Brigade
131 Infantry Brigade
1/5 Bn Queens Regiment
1/6 Bn Queens Regiment
1/7 Bn Queens Regiment

1 Free French Brigade [Koenig]
2 Foreign Legion Bn
3 Foreign Legion Bn
1 March Bn
1 Artillery Regiment

X CORPS [Lt Gen Lumsden]
571 Field Company RE
572 Field Company RE
573 Field Company RE
570 Field Park Company RE
10 Corps Signals

1ST ARMOURED DIVISION [Major General Briggs]
12 Lancers
4/6 South African Armoured Car Regiment
2 Field Regiment RHA
4 Field Regiment RHA
11 Field Regiment RHA
76 Anti-tank Regiment RA
42 LAA Regiment RA
1 Field Squadron RE
7 Field Squadron RE
1 Field Park Squadron RE
1 Armoured Division Signals
2 Armoured Brigade
Queens Bays
9th Lancers
10th Hussars
Yorkshire Dragoons
7 Motor Brigade
2 Bn Kings Royal Rifle Corps
2 Bn Rifle Brigade
7 Bn Rifle Brigade

10TH ARMOURED DIVISION [Major General Gatehouse]
Royal Dragoons
1 Field Regiment RHA
5 Field Regiment RHA
104 Field Regiment RHA
98 Field Regiment RA
84 Anti-tank Regiment RA
53 LAA Regiment RA
2 Field Squadron RE
3 Field Squadron RE
141 Field Park Squadron RE
10 Armoured Division Signals
8 Armoured Brigade
3 Royal Tank Regiment
Sherwood Rangers
Staffordshire Yeomanry
24 Armoured Brigade
41 Royal Tank Regiment
45 Royal Tank Regiment
47 Royal Tank Regiment
11 Bn Kings Royal Rifle Corps
133 Infantry Brigade
2 Bn Royal Sussex Regiment
4 Bn Royal Sussex Regiment
5 Bn Royal Sussex Regiment

Přehled jednotek Osy

Itálie

X Army Corps
9 Bersaglieri Regiment

Brescia Infantry Division
19 Brescia Infantry Regiment
20 Brescia Infantry Regiment
1 Celere Artillery Regiment

Folgore Infantry (Parachute) Division
186 Folgore Infantry Regiment
187 Folgore Infantry Regiment
185 Artillery Regiment

Pavia Infantry Division
27 Pavia Infantry Regiment
28 Pavia Infantry Regiment
26 Artillery Regiment

XX Army Corps

Ariete Armoured Division
132 Armoured Infantry Regiment
8 Bersaglieri Regiment
132 Artillery Regiment

Littorio Armoured Division
133 Armoured Infantry Regiment
12 Bersaglieri Regiment
3 Artillery Regiment

Trieste Motorized Division
65 Trieste Infantry Regiment
66 Trieste Infantry Regiment
21 Artillery Regiment

XXI Army Corps
7 Bersaglieri Regiment
8 Army Artillery Regiment

Trento Infantry Division
61 Trento Infantry Regiment
62 Trento Infantry Regiment
46 Artillery Regiment

Bologna Infantry Division
39 Bologna Infantry Regiment
40 Bologna Infantry Regiment
205 Artillery Regiment

Německo

DAK

Kasta Group
104. Artillery Command
288. Panzergrenadier Regiment
580. Recce Battalion

19. Flak Division
102. Flak (Anti aircraft) Regiment
135. Flak (Anti aircraft) Regiment

15. Panzer Division
8. Panzer Regiment
115. Infantry Regiment
33. Artillery Regiment

21. Panzer Division
5. Panzer Regiment
104. Infantry Regiment

90. Light Division
155. Infantry Regiment
200. Infantry Regiment
361. Infantry Regiment
228. Artillery Regiment

164. Infantry Division
125. Infantry Regiment
382. Infantry Regiment
433. Infantry Regiment
220. Artillery Regiment

Ramke Parachute Brigade (4 battalions)

Fotogalerie zbraní použitých v bojích v Africe, včetně osobního vozu generála Montgomeryho

Autor : Radek Havelka / Admin 🕔23.10.2003 📕36.929

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře