četař Hiromiči Šinohara

Autor : Karl Schlange / Schlange 🕔16.10.2003 📕9.487

Šinohara se stal během Nomonchanského konfliktu vedoucím esem japonského armádního letectva, všech 58 vítězství dosáhl v časovém rozmezí necelých třech měsíců. Toto skóre se nepodařilo překonat žádnému pilotu japonského armádního letectva do konce války v Pacifiku.

Hiromiči se narodil v srpnu 1913 ve farmářské rodině v Suzumenoija, předměstí Utsonomija v prefektuře Tochigi. Po tom co dokončil střední školu vstoupil v roce 1931 do armády a stal se příslušníkem 27. jezdeckého pluku a s ním na službu do zámoří v Mandžusku, kde se stal příslušníkem expedičních sil. V jejich řadách se zúčastnil při obsazování Mandžuska bojů u Jiandao Xing. V červnu 1933 se vstoupil do 46. kursu leteckých kadetů v letecké škole Tokorozawa kde byl v lednu 1934 vyřazen k 11. Daitai v Charbinu v hodnosti desátníka (Hiko Gošo). Do roku 1938 byl povýšen do hodnosti četaře (Hiko Gunso) a ve svých 25 letech měl za sebou 6 let leteckých zkušeností když vypukl konflikt u Nomonchanu v květnu 1939.

Plukovník Jujiro Hoguči, velitel 11. Sentai v čele formace dvaceti Ki-27 přelétl z Charbinu na předsunutou základnu poblíž mongolských hranic 24. května a o tři dny později 27.května Šinohara jako člen 1. Čutai kapitána Kendži Šimady vzlétl Šinohara ke svému prvnímu bojovému letu ze kterého nárokoval čtyři I-16 jako sestřelené. Druhý den ohlásil zničení průzkumného R-Z a pěti stíhaček I-15bis, z nichž mu šňůry od padáku jedné jeho oběti poškodily nosné plochy.

Potom začalo sestřelů rapidně přibývat, což našlo odpovídající odezvu v japonském tisku, který začal popisovat jeho hrdinské činy.

27. června dosáhl dalšího rekordu JAAF a to 11 sestřelů v jednom dni. V průběhu pravidelné hlídky zpozoroval nedaleko vlastního letiště skupinu I-16 a I-15bis s pumami podvěšenými pod křídly. Bez ohledu na přesilu a před očima stovek svědků v brilantním vystoupení dostal jedenáct útočníků. Série úspěchů pokračovala i následující dny. Na konto přibylo 6. července šest a 10. července osm obětí.

Šinoharova taktika byla jednoduchá, vrhal se sám do formací nepřátelských stíhačů, rozptýlil je a jednoho po druhém sestřeloval svou schopností přesné střelby. Vedl si přehled svých vítězství ve svém deníku kde 7. srpna je uvedeno 48. vítězství a 21. srpna počet 55. Sám napsal: „Neznám žádné pravděpodobné sestřely. Moje definice je že se letoun zřítí v plamenech. Žádné jiné nepočítám.

Patřil bezpochyby mezi vynikající střelce, což dokazoval prvenstvím už v mírových časech při nácviku vzdušné střelby. Kapitán Šimada ho popisoval jako skvělého bojovníka a přirovnával ho ke známému hrdinovi samuraji z éry Edo jménem Isamu Kondo. Díky svým častým sólo útokům utrpěl často jeho letoun poškození. 25. července ho po nouzovém přistání za nepřátelskými liniemi musely na druhý pokus zachránit jeho spolubojovníci přistáním vedle rozbitého stroje.

Večer 27. srpna 1939 během doprovodu bombardérů byl viděn Šinohara jak sestřeluje tři nepřátelské stíhačky. Krátce nato byl napaden zezadu a v plamenech sestřelen. Jeho letoun dopadl do jezera Mohorei (cca 10 km jižně od jezera Abdara). Jeho číslo už mu nemohlo nijak pomoci. Hiromiči Šinohara byl posmrtně povýšen na podporučíka (Hiko Šoji).

Pramen: Aces of the Rising Sun 1937-1945
Autor : Karl Schlange / Schlange 🕔16.10.2003 📕9.487

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře