RF-4E Phantom II v německém letectvu

Autor : Martin Smíšek 🕔17.09.2003 📕17.969


Stroje RF-4E Phantom II doplňují palivo za letu z tankeru KC-10. Německé letouny letí na cvičení do kanadského Goose Bay, píše se rok 1984

Prolog

Na počátku padesátých let NATO se znepokojením sledovalo sílící převahu sovětské armády ve všech oblastech konvenční výzbroje. Tato situace Severoatlantickou alianci vedla k vytvoření doktríny „mohutné odvety“ MC 14/1. V polovině padesátých let byl dokument MC 14/1 upřesněn a jednoznačně tak stanovil, že na jakékoliv napadení ze strany Varšavské smlouvy bude NATO reagovat rozsáhlým použitím jaderných zbraní. Poměry se však radikálně změnily v roce 1957, když Sověti do vesmíru vypustili družici Sputnik za pomoci rakety Sojuz se zvýšeným doletem. Možnosti balistických raket s jadernými hlavicemi obou znepřátelených stran byly prakticky vyrovnány a nastala tak patová situace. Proto v prosinci 1967 došlo ke schválení doktríny „přiměřené reakce“ MC 14/3. Hlavní úlohu sice stále hrálo jaderné zastrašování, případná agrese však měla být odražena především za použití konvenčních prostředků. Na plnění závazků vyplývajících z dokumentu MC 14/3 se měly podílet všechny členské státy NATO a výjimkou nebyla ani Spolková republika Německo.


RF-4E Phantom II (35+06) před hangárem závodu McDonnell Douglas v St. Louis na počátku sedmdesátých let, u eskadry AG 51 "Immelmann" bude sloužit až do roku 1993

Nové průzkumné letouny Luftwaffe

S novou strategií výrazným způsobem vzrostl význam leteckého průzkumu. Prioritou bylo získávat informace o rozmístění nepřátelských vojsk za všech povětrnostních podmínek, ve dne i v noci. Těmto nárokům však letité RF-104G Starfighter německého letectva již nemohly vyhovovat. Nastalá situace vedla Spolkové ministerstvo obrany v roce 1968 k nákupu 88 moderních průzkumných letadel – strojů McDonnell Douglas RF-4E Phantom II. Hodnota zakázky činila 2,052 miliardy marek. Do výroby nových letounů se zapojily i německé podniky, především pak MBB a MTU. Jednotlivé podsestavy (zadní část trupu včetně stabilizátorů, kryty podvozku, vnější části křídla, křidélka a pohonné jednotky…) zhotovené v Augsburgu a Mnichově se poté transportovaly do výrobního závodu společnosti McDonnell Douglas V St. Louis, kde došlo ke zkompletování nových letadel. První RF-4E Phantom II určený pro Luftwaffe uskutečnil premiérový vzlet 15. září 1970. Všechny vyrobené RF-4E pak přelétávaly ze St. Louis do Německa.

V řadách eskader AG 51 a AG 52

Uživatelem průzkumných Phantomů se staly eskadry AG 51 a AG 52 (AG – Aufklärungsgeschwader), jež předtím operovaly se stroji RF-104G Starfighter. První Phantomy se staly výzbrojí AG 51 dne 20. ledna 1970, kdy na její základně v Bremgartenu přistála čtveřice strojů z USA. Vůbec první RF-4E německého letectva s označením  35+01  obdržel při mezipřistání v Ramsteinu nápis „Spirit of St. Louis“. Aby zavádění nových letounů probíhalo s co nejmenšími komplikacemi, vznikla na základně Bremgarten přejímací skupina. Jejím úkolem mj. bylo převzetí letounů a vyřízení celních formalit, provádění oprav, poletových a přejímacích kontrol, prověření vybavení a stavu konstrukce letadel, změna vnějších popisek z anglických na německé aj. Pracovní činnost této skupiny probíhala od 1. 10. 1970 do 29. 2. 1972. Při zavádění Phantomů však přesto vznikly závažné problémy, a to především v oblasti logistiky. Kromě nákupu velkého množství vybavení nutného k provozu letadel se musela na základnách přebudovat infrastruktura a výcviková zařízení pro pozemní personál. Nejzávažnější komplikace způsobilo pořízení, skladování a katalogizace náhradních dílů. Poté, co byly největší problémy překonány, probíhalo již zavádění RF-4E bez komplikací a mohlo tak být úspěšně ukončeno v květnu 1972.
Phantomy oproti starým Starfighterům dosahovaly mnohem vyšších výkonů a jejich průzkumné schopnosti byly rovněž na výborné úrovni. Tato skutečnost se ovšem odrazila i v jejich vyšších nárocích na údržbu. Velení letectva proto zvýšilo personální stavy u obou eskader z 1650 na 1920 mužů.
Výcvik pilotů a zbraňových operátorů probíhal od roku 1971 na základně George AFB v USA, od roku 1973 se školení přesunulo na Shaw AFB v Severní Karolíně. K poslední redislokaci došlo v roce 1982, novým působištěm německých pilotů se stala základna Bergström AFB v Texasu. Výcvik zde byl zachován až do roku 1991, kdy se schylovalo k vyřazení letounů RF-4E Phantom II z inventáře Luftwaffe. Operátoři zbraňových systémů museli nejprve absolvovat školení ve Waffenschule 50 ve Fürstenfeldbrucku. Jejich další výcvik pak pokračoval paralelně s budoucími piloty. Za rok tak svá „křidélka“ získalo v průměru 10 osádek.

Eskadry


Aufklärungsgeschwader 51 „Immelmann“

Průzkumná eskadra AG 51 byla založena v červenci 1959 na základně Erding ležící východně od Mnichova. Prvním bojovým letounem zařazeným do jejího inventáře byl typ Republic RF-84F Thunderflash. V roce 1960 se AG 51 přesunula z Erdingu na svou novou domovskou základnu – letiště Manching poblíž Ingolstadtu. O rok později jí byl propůjčen čestný název „Immelmann“ jako památka na tohoto legendárního německého letce Maxe Immelmanna z dob první světové války. Psal se listopad roku 1963 a v životě eskadry došlo k dalšímu výraznému zlomu, začalo zavádění průzkumných RF-104G Starfighterů. Tento proces probíhal až do června roku 1965. O čtyři roky došlo k poslednímu stěhování, tentokrát na letiště Bremgarten. V letech 1970 až 1972 probíhalo přezbrojení na průzkumné Phantomy. V roce 1982 pak AG 51 začala získávat modernizované RF-4E. K prioritnímu úkolu jednotky, taktickému průzkumu nad bojištěm, přibyla druhotná role – útoky proti pozemním cílům. Sjednocování Německa zasáhlo i do osudů příslušníků AG 51. SRN totiž přistoupila na dohodu 2 + 4, ve které se zavázala redukovat své ozbrojené síly. K 31. 3. 1993 tak došlo k rozpuštění Aufklärungsgeschwader 51, čestný název „Immelmann“ přešel na novou eskadru AG 51, která vznikla ze zrušené jednotky MFG 1 (MFG – Marine Fliegergeschwader) v Schleswig-Jagelu. Tato eskadra operuje s letouny Tornado.


RF-4E jednotky AG 51 "Immelmann" zachycené při přeletu města Neustadt


Aufklärungsgeschwader 52

Průzkumná eskadra AG 52 vznikla 12. prosince 1959 rovněž na letišti Erding. V jejím stavu bylo zařazeno 36 průzkumných letounů Republic RF-84F. V této době se maskotem eskadry stala socha jednoho ze dvou panterů, kteří do roku 1945 stáli před portálem Říšského ministerstva letectví. Černý panter se nakonec stal i symbolem jednotky. V listopadu 1960 se AG 52 stěhuje na letiště Schleswig – Eggebek. V říjnu 1964 se novým domovem eskadry stalo letiště Leck nedaleko dánských hranic, v tomtéž roce začalo i přezbrojování na průzkumné Starfightery. V roce 1967 se na domovském letišti AG 52 poprvé konal NATO Tiger Meet. Od roku 1971 začala jednotka získávat stroje RF-4E Phantom II, tyto letouny pak o jedenáct let později podstoupily modernizaci. Od roku 1983 se Phantomy eskadry AG 52 přesouvaly do kanadského Goose Bay, aby zde jejich piloti prováděli výcvik letů ve velmi malých výškách, což v Německu bylo (a stále je) z bezpečnostních a hygienických důvodů zakázáno. K rozpuštění eskadry pak došlo 31. 3. 1994. Znak černého pantera od té doby používá nově založená jednotka AG 51, jež operuje s letouny Tornado.


RF-4E Phantom II, 35+26, AG 52, základna Leck

Během více než 20 let trvající služby přišla Luftwaffe celkem o 14 průzkumných Phantomů a 16 jejich pilotů a WSO

Autor : Martin Smíšek 🕔17.09.2003 📕17.969

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře