Úvod do Protiraketové obrany

Autor : nuclearfiles.org 🕔23.05.2003 📕12.214

Protiraketová obrana (Ballistic Missile Defense - BMD) v mnoha různých variantách je stále znovu se opakující myšlenka amerických politiků od konce 50. let 20.století, kdy Sovětský svaz odpálil svou první mezikontinentální balistickou raketu (Inter-Continental Ballistic Missile - ICBM). Mezikontinentální balistické rakety, které mohou nést jaderné hlavice a jiné zbraně hromadného ničení, jsou schopné zasáhnout území států oddělených oceány či kontinenty během několika desítek minut. Protiraketové systémy budou navrženy tak, aby sestřelily balistické rakety během jejich krátkého letu a tak chránily před útokem těchto raket.

Současná varianta protiraketové obrany je zjednodušenou verzí Reaganovy Strategické obranné iniciativy (Strategic Defense Initiative - SDI), též známé jako Hvězdné války (Star Wars). Prezident Reagan měl ambiciózní vizi o protiraketové obraně, schopné ochránit USA před útokem tak silného protivníka, jako byl tehdejší Sovětský svaz. Strategická obranná iniciativa byla navržena jako systém umístěný z velké části ve vesmíru, zahrnující mnoho nových technologií, včetně laserů umístěných v kosmu i na zemi. Reaganova vize, i když neuskutečnitelná, se stala překážkou plánům na zničení jaderných zbraní, navržených sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem.

Na konci studené války byla Reaganovy Hvězdné války zavrženy jako nerealizovatelné a zbytečné. Reaganův následník, George Bush, však pokračoval v podpoře výzkumu a vývoje systémů nezbytných pro protiraketovou obranu. Požadoval ale mnohem omezenější systém, založený zejména na ze země odpalovaných prostředcích. Clintonova administrativa též požadovala pozemní systém, takový, aby poskytl obranu celým Spojeným státům, ale pouze proti omezeným útokům ze strany tzv. "rogue" států. Oproti časovému plán spuštění Národní protiraketové obrany (National Missile Defense - NMD) došlo za Clintonovy administrativy ke zpoždění, zaviněném zejména selháním při testech systému. Clinton nebyl schopen rozhodnout, zda Národní protiraketová obrana zvýší bezpečnost Spojených států a v září roku 2000 odložil rozhodnutí, zda protiraketový štít spustit nebo ne, a předal ho tak svému následníkovy v prezidentské funkci.

George W. Bush si stanovil spuštění protiraketového štítu za jeden z hlavních cílů. V projevu 1.května 2001, prezident Bush oznámil, že požádal o prozkoumání "všech dosažitelných technologií a variant umístění pro efektivní protiraketovou obranu, schopnou ochránit Spojené státy, naše základny ve světě, naše přátele a spojence."

Naznačil, že byly určeny jisté možnosti, "které nám umožní dosáhnout omezené schopnosti obrany proti limitovaným hrozbám." Ve stejném projevu pan Bush naznačil, že je připraven "překročit hranice stanovené 30 let starou smlouvou ABM (Anti-Ballistic Missile Treaty)." Argumentoval, že "tato smlouva neodráží současnou situaci ani nás neposouvá směrem do budoucnosti. Pouze konzervuje minulý stav."

Mnoho spojenců USA, s kterými Bush slíbil tuto záležitost konzultovat, vyjádřilo vážné výhrady k americké touze jednostranně zrušit smlouvu ABM. Ještě silnější výhrady vyjádřily Rusko a Čína. Mluvčí generálního tajemníka Organizace spojených národů vydal toto prohlášení: "Generální tajemník věří, že pro zvýšení respektu k dodržování práva v mezinárodních záležitostech, je nutné upevňovat existující smlouvy o odzbrojení a nešíření zbraní a stavět na nich, zejména aby se zabránilo novým závodům ve zbrojení a pro udržení kosmu bez přítomnosti zbraní."

Kolem spuštění protiraketového štítu existuje mnoho kontroverzních a komplikovaných sporných bodů. Zahrnují jak národní protiraketovou obranu, tak protiraketovou obranu bojiště či místní protiraketovou obranu. Zahrnují spor jednostranného pojetí mezinárodních vztahů a mezinárodního koncensu. Zahrnují otázky bezpečnosti i vlády práva. Zahrnují vztah mezi obranou a útokem, vztah, který je podle mnohých provázaný. Zahrnují možnost nastartování nových závodů ve zbrojení, včetně závodů v umístění zbraní v kosmu. Zahrnují vyvolávání šíření jaderných zbraní. A zahrnují posouzení důvěryhodnosti smluv o jaderných raketách a o funkčnosti možných obranných systémů.

Protiraketová obrana je program se základy na pohyblivých píscích. Ve svém projevu 1.května 2001 prezident Bush řekl:"Máme před sebou ještě více práce na určení konečné podoby protiraketové obrany." Zatím není jistého nic, kromě touhy Bushovi administrativy rychle postoupit v procesu spouštění protiraketových systémů. Mezi problémy způsobenými plány USA na spuštění různých druhů protiraketových obran, zejména Národní protiraketové obrany (NMD) patří:

- U každého takového systému budou významné pochybnosti o jeho spolehlivosti v reálné situaci. Nebude možné adekvátně otestovat protiraketový systém a určit jeho spolehlivost.

- Většina expertů, kteří se neživí vývojem protiraketových obran, věří že zvýšení schopností útočných balistických raket je relativně levné nebo je možné použít makety za účelem zmatení a překonání protiraketových obran.

- Protiraketové obrany nezabrání možnému dopravení zbraní hromadného ničení nepřátelskými státy nebo teroristickými skupinami jinými způsoby než pomocí balistických raket. Je potvrzeno, že by byla jednodušší a obtížněji zjistitelná doprava jaderné zbraně pomocí automobilu, lodě nebo letadla, než pomocí balistické rakety.

- Národní protiraketová obrana (NMD) sníží bezpečnost Spojených států vystupňováním napětí s Ruskem a Čínou, zastaví proces jaderného odzbrojování a nastartuje nové závody ve zbrojení.

- Mnoho zástánců NMD chce porušit nebo zrušit mnoho let platné smlouvy, například smlouvy ABM z roku 1972, která je základem světové stability a redukce počtu jaderných zbraní. Pokud USA poruší nebo zruší smlouvu ABM, tak Rusko podle svého prohlášení v souladě se svými národními zájmy odvolají smlouvu START 2 a zákaz testů jaderných zbraní.

- Protiraketové obrany podkopají dodržování závazků daných smlouvou o nešíření jaderných zbraní (Non-Proliferation Treaty) o vyjednávání o jaderném odzbrojení a sliby dané na hodnotící konferenci z roku 2000 o úplném odstranění jaderných arsenálů státy, které je vlastní.

- Spuštění protiraketových obran může posunout závody v jaderném zbrojení do kosmu a zapříčinit tak porušení další mezinárodní smlouvy (Outer Space Treaty) a pošpinit krásu a tajemství  nebes.

- Protiraketové obrany plánovavané USA jsou unilaterální v té nejryzejší podobě. Spuštění rozdělí spojence USA, z nichž mnozí ho nepodporují.

- Ze spuštění NMD budou profitovat nejvíce budou zbrojařské koncerny Lockheed Martin, Boeing, Raytheon a TRW. Tyto společnosti získají obrovské zisky ze 100 miliard či více, které budou na NMD vynaloženy. Protiraketové obrany mají tak malou možnou hodnotu pro zajištění bezpečnosti, že lze říci, že hlavním důvodem k jejich podpoře jsou zejména z nich plynoucí zisky a chamtivost.

- Vyvinutí a spuštění protiraketových obran znamená ztracenou možnost. Práce na nich vyžaduje převedení peněžních fondů i vědeckých kapacit z jiných bezpečnostních a sociálních programů - například vzdělání, zdravotní péče a dokonce i zvýšení platů vojenských zaměstnanců.

Přeložil : Tomáš Berka

Autor : nuclearfiles.org 🕔23.05.2003 📕12.214

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Reklama

Poslední komentáře